HRDINA NAŠÍ DOBY - Michail Jurjevič Lermontov
7. 10. 2006
"Podej mi ruku, pojď a skloň se ke mně, jsme oba stejní,
spoj svůj osud s mým: též nejsem zrozen pro hluk této země
a mezi lidmi žíti neumím. Neměl jsem čas a chuť jít s nimi všemi za jejich povrchními nadějemi, láska mé srdce zaujala,
a hleď: mé čelo - jaká bledost, jaká šeď! Jsou na něm
stopy dohořelých vášní, jež mě tak záhy vtáhly do pasti;
nad vzpomínkami nemohu být šťastný,
opuštěn stojím čelem k propasti,
do které byl můj život sudbou zbořen:
tak stojí stromek nad bezedným mořem
a bouří sváté listí nese proud po rozmaru a zvůli bludných vod."
Michail Jurjevič Lermontov