Tak divně se to vpíjí,
bolest přímo do žíly,
jen hodiny dny míjí,
jak rumy co jsme vypili.

Promiň lásko,
ale
proč kurva jsi se barvila,
tam kdes nikdy nebyla,
proč tvý ruce se sápaly
a z ničehonic přestaly?
Kam padla tvoje gilotina
chtíc rozpojit co nespojila?

Obrácený vnitřnosti,
hleď sup tu s nima krouží,
krásně ve své marnosti
je pustí do těch louží,

...co tvoje duše tají

...co páchnou po ledovým čaji

Vem mi plíce,
stejně už nedýchám.

Nejde věřit na lásku,
když zřídila si kosmeťák,
šup pásku pro krásku
a v srdci jejim bufeťák.

Jak střídá si svý oblečky
v tichosti se směje
tvé oběti pro křečky
pošle do prdele.

Zjizvená pak prosí
 poslední kapku vody
myslí, že se nosí,
láska místo zrady.