Lucie Delarue-Mardrus, francouzská spisovatelka
Odkládá-li žena konečné rozhodnutí, neznamená to ještě, že není odhodlána. Chce se jen přesvědčit o vaší oddanosti.

Velikost lásky se měří tím, jak dlouho je kladen odpor.

Lidé nám dokáží zprotivit toho, koho bychom jinak milovali.

Často se stává, že když člověk příliš miluje, namlouvá si, že je mu ten druhý zcela lhostejný.

Jakub Deml, český spisovatel
Láska mrtvých věcí, láska zvířat a láska dětí – toť naděje země.

Demokritos z Abdéry, řecký filosof
Je třeba volit takovou rozkoš, jež je nejen potěšením, ale I poznáním.

Je pošetilé chtít se líbit jiným, moudřejší je, když se jiní líbí nám.

Soulož je malou mrtvicí, neboť se při ní vyřítí člověk z člověka a odtrhne se od něho, jako by byl ránou oddělen.

Statečný je nejen ten, kdo ovládá nepřítele, nýbrž také ten, kdo přemáhá rozkoše. Neboť někteří panují nad obcemi, ale nad nimi panují ženy.

Dominique-Vivant-Baron de Denon, francouzský spisovatel (1747-1825)
Komtesa de +++ si mne vyvolila, aniž mě milovala. Tehdy jsem ji miloval a abych se jí lépe pomstil, vzal jsem si do hlavy, že ji získám zpět, až zase já ji nebudu milovat.

S polibky je to jako s důvěrnými sděleními: vzájemně se přitahují. Sotva dojde k prvnímu, už následuje druhý a pak další.

Opravdová láska si žádá opakovaných zástav. Domnívá se, že nic nezískala, dokud zbývá ještě něco, co chce získat.

Pro dobré herce neexistují špatné úlohy.

Tibor Déry, maďarský spisovatel (1894-1977)
Každý svým způsobem ubližuje tomu, kdo je mu drahý.

Muži je s ženou dobře, jen dokud se do ní nezamiluje.

Jako náhradu za rozum mužů obdržely ženy od Stvořitele ženskou logiku.

Marceline Desbordes-Valmore, francouzská literátka (1785-1859)
Slabost lásky je v tom, ukazovat druhým, jak nás její ztráta bolí.

Miluji krásu. Obdiv dokonalosti ponechávám snílkům

Z touhy, aby se o nás vyjadřovali pochvalně, jsme ochotni na oko milovat i ty, kteří nám jinak pijí krev.

René du Perron Descartes, francouzský filosof (1596-1650)
Manželství je více než láska, protože oběma umožňuje vzájemně se přizpůsobit jeden druhému, kdežto láska při sebemenším nedorozumění hrozí rozchodem.

Velké štěstí křičí, kdežto velká bolest je němá.

Šťastné manželství je přátelství mezi mužem a ženou, udržované smyslností a nenarušované žárlivostí.

Robert-Pierre Nesnos, francouzský básník (1900-1945)
Miluji lesk, který v hlubokých očích zanechávají vnitřní slzy.

Bylo by chybou, kdyby všichni, kdo milují a jsou milováni, museli na to zemřít. Stačí, trpíme-li pro lásku.

Jacques Deval, francouzský spisovatel (1894-1972)
Teprve až po mnoha zklamáních, člověk zjistí, že láska není nic ideálního a zřekne se jí úplně.

Láska mezi dvěma lidmi je most přes propast, jenž časem práchniví a hrozí zhroucením.
Milostná přitažlivost je z poloviny to, co máte a z druhé poloviny to, o čem se druzí domnívají, že máte.

Sir James Dewar
Z velké lásky zůstávají krásná přátelství, nikoliv dobrá manželství.

Je třeba upadat do deziluzí, abychom se vzchopili k dalším iluzím

Hranice, jež si vymezíme pro to, co milujeme, vždy překročíme.

Na sexu není nic úchylného, vyjma řečí o něm.

Nenávist může být i spravedlivá, lhostejnost nikdy.

Gavril Romanovi Děržavin, ruský spisovatel (1743-1816)
Je známo, že plamenný cit lásky se rozhoří jen nakrátko, ale tím silněji.

Jen vybouřená láska se stává věrnou, protože je zbavena přemíry citů.

Toužit po lásce je ten nejkrásnější důvod k životu.

První láska je vysněná, poslední už jen vymyšlená.

Láska k ženě, byť by byl její zjev sebekrásnější, je pro muže zklamáním.

Více je těch láskou plačících než láskou se usmívajících.

Charles Dickens, anglický romanopisec (1812-1870)
Lásce rozumí dokonale jen žena. Muž je vždy začátečníkem.

Nenávidím domácí krb. V lásce toužím být tulákem.

Krmte jen rozum a srdce vám pojde hlady! Čiňte zadost jen srdci a rozum vám zpustne! Ale patřičně myslete a náležitě milujte a budete šťastni.

Co ošklivosti musí člověk prominout pro jeho krásu!

Je láska vskutku to, co milujeme?

Denis Diderot, francouzský filosof (1713-1784)
Opravdová láska bojuje, ale nežárlí.

Zuřím, že jsem se zapletl do ďábelské filosofie, kterou je můj duch nucen chtě nechtě schvalovat a moje srdce je nuceno ji popírat.

Člověk, který příliš miluje, se podobá volajícímu na poušti: nikdy se nedočká ozvěny.

Lásku neodsuzuj nikdy! Vždy jen milujícího nebo milovaného.

Marlene Ditrich, německá herečka (1901- )
Možná, že je láska smutnou záležitostí života, ale to není ještě důvod ronit nad ní slzy.

Nepřítomnost je nepřítelem lásky. Kdo tvrdí opak, je nepolepšitelný optimista.

Láska je zdlouhavý proces jejího ukončování.

Žena je schopna všeho zlého z lásky, nikoliv z nenávisti.

Žena, která se nenadchne pro mužovy neřesti, ho nebude nikdy opravdu milovat.

Diofanés, řecký básník (11. stol. př. Kr.)
K věcem je naše láska věrná, k lidem nikoliv.

S láskou je tomu tak: co nás dříve přitahovalo, nás později odpuzuje.

Žena ti ochotně vyhoví ve všem, po čem sama touží.

Benjamin Disraeli-Earl of Beaconsfield, britský státník (1804-1881)
Nevykonali jsme svou životní povinnost, neodměnili-li jsme se světu za jeho urážky laskavostí.

Láska? Všichni moji přátelé, kteří se oženili z lásky, dnes bijí svoje ženy, nebo je opustili. Provedu asi mnoho hloupostí ve svém životě, ale z lásky se neožením, protože jsem přesvědčen, že je to záruka neštěstí.

Poznal jsem několik vášnivých lásek a přesvědčil se, že vždy dříve či později se nemilosrdně střetly s mou ctižádostí.

Nikolaj Aleksandrovič Dobroljubov, ruský kritik (1836-1861)
Člověk musí mít velkou trpělivost se svým protějškem a ještě větší sám se sebou.

Kdo nedovede odpouštět, nemá právo na lásku.

Více je těch mužů, kterí dovedou ženu občas příjemně překvapit než kdykoliv vroucně uspokojit.

Dobrák se ocitá v myšlení ženy vždy až na posledním místě.

John Donne, anglický básník (1572-1631)
Dva hroby budou nad našimi těly:/ být v jednom – smrt nás nerozdělí.

Horší než nemít sil milovat je už jen nemít sil, aby se nám někdo líbil.

Carlo Dossi, italský spisovatel (1849-1910)
To nejkrásnější, jak se mohou muž a žena vůči sobě zachovat, je hledět si do očí nikoliv vertikálně, ale v horizontální poloze.

Žena nikdy nelituje svých omylů, zato se za ně ráda mstí.

Manželství, aby nepodlehlo zkáze, vyžaduje jinou zkázu: zkázu osobnosti obou partnerů.

Jsou muži, kteří dávají přednost věrnému psu před nevěrnou ženou.

Fjodor Michailovič Dostojevskij, ruský romanopisec (1821 – 1881)
Bojujte, milujte, trpte! Pak budete žít v ráji, neboť krásu tohoto světa dobudete pro svá srdce.

Ach, ty přízemní povahy! I ta jejich láska se podobá nenávisti.

Milujete-li čistě a milujete-li v ženě její čistotu a znenadání se přesvědčíte, že je to zkažená žena, máte si v ní zamilovat její zkaženost.

Theodore Dreiser, americký romanopisec (1871 – 1945)
Nehcť se nikdo nevysmívá mukám nepětované lásky! Její chapadla jsou ostrá jako račí klepeta, jejich ledové sevření je smrtelné.

Člověk se může cítit šťasten s každou ženou, pokud ji jen obdivuje.

Být zamilován do sebe, to je jediná šťastná láska v životě.

S každou ženou možno prožít román lásky, pokud se k ní natrvalo nepřipoutáme.

To, že žena nežárlí na svého muže, neznamená ještě, že není žárlivá. Jen žárlí na muže jiných žen.

Ten z manželů, komu lichotí lichotky, miluje méně.

Gerges Duhamel, francouzský spisovatel (1884-1966)
Kdo nemiluje, je větší primitiv než ten, kdo nic neví.

Jen věříme-li lidem příliš, můžeme je alespoň trochu milovat.

Když si muž a žena neporozumí hned zpočátku a zjistí, že se proto k sobě nehodí, je to boží požehnání pro oba.

Ante Dukić, jugoslávský filosof (1913-)
Na čem visí srdce člověka, na tom bude jednou viset i on.

Vyvoleným lidem umožňuje život prožít milostné románky ostatním dovoluje jen množit se.

Když zuřivý člověk zraní tvé srdce, neléč napřed srdc, ale jeho zuřivost!

I velké srdce může být úvahami rozdrceno napadrť.

Thomas-Alexandre Dumas, francouzský romanopisec (1803-1870)
Chtít být stále hýčkán davem nebo milován ženami, to znamená bez přestání se vystavovat bolestným zklamáním.

Milovat je moudrá činnost, ale zamilovat se hloupý stav.

Soulož je estetická hra dvou těl, jejich duševní sbližování a fyzické splývání, čarokrásné prolínání linií božsky formovaných údů a optické uspokojení. Ze všeho nejméně je to představa živočišného páření.

Koho v lásce zklamou, ten je vždy vinen.

Láska zmenšuje něžnost ženy. Mužovu zvětšuje.

Mám rád společnost jiných, ale teprve ve vlastní se nenudím.

Láska bez úcty nemůže dojít daleko, ani vzlétnout vysoko. Je to jednokřídlý anděl.

Daphne du Maurier, anglická spisovatelka (1907-1989)
Člověk nezná v lásce druhého, dokud se s ním náhodou nesetká a pak už zase nezná prvního.

Vroucně milující člověk si sotva uvědomuje, že ten druhý musí zákonitě milovat méně.

Friedrich Durrenmatt, švýcarský spisovatel (1921-1990)
Svět ze mne udělal běhnu a já ho za to proměním ve veřejný dům.

Žena se zamiluje do muže spíše ze žárlivosti na jinou ženu než z obdivu k němu.

Lucas-Come Durtain, francouzský spisovatel (1881-1959)
Láska, která ráno vzplála a večer dohasla, je příští den tak stará, že je obtížné na ni vzpomínat.

Láska je jako obchod. Se ženami je nutno jednat tak, jako když se nabízí zboží, jež jde samo na odbyt: bez zájmu. Pak budete mít v ženském světe tolik zájemců, že je za celý život neobsloužíte.

Pro velkou lásku zanedbáváme všechny ostatní velikosti.

Ze všeho na světě se jako věc miluji nejvíce, jako bytost nejméně.

Jaroslav Durych, český spisovatel (1886-1962)
Ten, kdo pro mne procedí krev, jeho srdce vroste do mého a provždy spolu budeme žít jako dva v jednom.

Jean Dutourd, francouzský spisovatel (1920 - )
Ať se tvrdí, co chce, nešťastná láska je vlastně příjemná věc. Ještě po létech je možno ze vzpomínky na ni pocítit závan mladosti. Na každou mám tu nejlepší vzpomínku.

Ze všeho na světě jsou rozumu njevíc nebezpečné láska a politika, protože člověka ustavičně přivádějí do situací, ve kterých musí říkat hlouposti.

Krása je často na překážku lásce. Předem bere odvahu. Člověk si říká: „Není možné, aby tak dokonalá bytost našla zalíbení v tak nedokonalém stvoření jako jsem já.“

V lásce jsou nejmoudřejší ti, kteří jsou odvážní, kteří si říkají, že jedna chvíle štěstí dávno vyvýží sto odmítnutí, ti, kteří to zkouší pořád znovu, kašlou na svou důstojnost a ti, kteří se vrhají do dobrodružství po hlavě.

Jsou i takoví lidé, kteří neznají v lásce slitování, kteří ji od chvíle, kdy získají převahu nad tím druhým, vedou jako válku, čili milují méně, než jsou sami milováni.

Stanislav Dygat, polský spisovatel (1914-1978)
Lidé, jako ostatní živočichové, se navzájem milují právě v tom, co je blízké jejich horší polovině.

Co nelze uskutečnit z lásky, nechť se stane alespoň z nenávisti!

Viktor Dyk, český spisovatel (1877-1931)
Příliš milovat je údělem mučedníků.

Promluvila láska: je více miloat než být milována. Promluvila rozkoš: je více těšiti než být utěšena. Promluvilo štěstí: je více dávati než bráti.

Muž, i když miluje, nikdy nesmí pro svou lásku měnit svou víru.

Feliks Edmundovi Dzeržinskij, ruský politik (1877-1926)
Láska, která je věnována jen jediné osobě a která z ní čerpá všechnu radost svého života, pokládajíc vše ostatní za břemeno a muka – taková láska přináší s sebou jed pro oba dva.

S těmi, kdo tě milují, se stýkej co nejméně, aby nedošlo k náhlému ochlazení citů.

Abú Usmán Amr ibn Bahr ibn Mahbúb-Al Džahiz, arabský básník (775-868)
V lásce si moudrý muž počíná jako pes na dvoře: je-li vpuštěn do domu, radostí vrtí ohonem, ne-li, pak před domem spokojeně pokračuje v zakusování blech.

Mauláná Núruddín Abdurrahmán ibn Ahmad Džámií, perský básník (1414-1492)
Jen v mládí může být láska velká a jen ve stáří pravá.

Muzafer Džasochov, ruský básník (1937 - )
Mužův zájem o ženu je vlastně především zájem o sebe samého. Jinak řečeno, je ovládán jen touhou po rozkoši s ní.

S každým úhozem srdce se v člověku něco mění, doufejme, že k lepšímu.
George Ebers, německý spisovatel (1837-1898)
Je lépe být nešťasten z lásky než nešťasten z rozumu.

Johann Peter Eckermann, německý spisovatel (1792-1854)
Goethe mi řekl: „Na mně se osvědčilo slovo kteréhosi mudrce, jenž řekl: Učiní-li člověk něco z lásky k světu, dovede se svět postarat, aby to podruhé již nečinil.“

Jen před těmi, kdo nás milují, si můžeme dovolit ten přepych být takovými, jakými jsme. Naopak, před těmi, které sami milujeme, se musíme neustále řetvařovat, abychom budili dojem hodnověrnosti.

Čím je člověk hrubší, tím více ho okouzluje něžnost protějšku.

Mister Eckart, německý mystik (1260-1328)
Miluješ-li sebe, miluješ každého jiného jako sebe. Pokud budeš milovat někoho jiného méně než sebe, nepodaří se ti skutečně milovat sebe samého, ale když miluješ všechny stejně, včetně sebe, budeš je milovat jako jednu osobu a tato osoba je Bůh i člověk. A tak spravedlivý a vznešený je ten, kdo tím, že miluje sebe, miluje stejně všechny ostatní lidi.

Kdyby nebylo ženské slabosti, bylo by hrdinství mužů buď samozřejmostí, anebo by ho vůbec
nebylo.

Russel Edson, americký spisovatel (1935-)
V lásce jsem vlastně nešťastný, protože každá žena, se kterou se vyspím, se do mne zamiluje.

Člověk dokáže jen tomu odpustit, koho miluje více než sebe.

Egyptská přísloví
To, na co již dávno oči zapomněly, srdce stále ještě vzpomíná.

Dobrý poutník nechává srdce doma.

I když ne všechno, zač prosíš, ti může být splněno, přece se srdci uleví, že bylo vyslyšeno.

Žena je jako pes: čím více dostává po čenichu, tím je přítulnější.

Koho nechceš milovat, tím je moudré opovrhovat, abys měl klid v duši.

Čím je na ženě více masa, tím je v ní méně ducha.

Mnohdy se tomu, koho příliš milujeme, raději vyhýbáme.

I když člověk miluje druhého sebevíce, uspokojení láskou vždy pociťuje ze sebe, nikoliv z druhého.

Albert Einstein, německý fyzik (1879-1955)
Fantazie je důležitější než vědomosti.

Jen ten, koho milujeme jen kousíčkem srdce, musí byt na pohled krásný: kdo je námi milován celým srdcem, může být po celý život takovým, jakým jej stvořila příroda.

Nejkrásnější, co můžeme prožívat, je tajemno. To je základní pocit, stejně jako láska, který stojí u kolébky pravého umění a vědy.

Určování velikosti člověka by mělo vycházet z toho, co je schopen ze sebe vydávat, nikoli co je schopen od sebe přijímat.

Protože jsem se chtěl do manželky zamilovat, nemiloval jsem ji a protože ona mě chtěla milovat, nezamilovala se do mne. Takový je zákon relativity lásky.

Sergej Michajlovič Ejzenštejn, ruský režisér (1898-1948)
Když poprvé líbám nové, ještě cizí rty, myslím již na to, jak na ty rty dolehne polibek na rozloučenou.

George Eliot, anglická spisovatelka (1819-1880)
Život nemůže být bez cíle – to by byla jen pouhá existence. Rovněž tak láska nemůže být bez cíle – to by bylo jen náhodné mrhání city.

Thomas Stearns Eliot, anglický básník (1888-1965)
Milovat se s ženou v duchu je to nejideálnější milostné spojení dvou vyhraněných individualit.

Bez lásky je bolest nesnesitelná.

Láska je schopnost milujícího vykompenzovat vlastní nedostatky přednostmi druhého.

Ohmatávání svého idolu očima bývá stejně náruživé.

Pohlavní vzdechy jsou součástí nesmrtelných myšlenek.

Pravá oběť lásky je zamilovat se do ženy, která se ti nelíbí. Jiné oběti lásky jsou malicherné.

Henry Havelock Ellis, anglický sexuolog (1859-1939)
Krása nesahá dále než těsně pod kůži.

Pokročilá civilizace světa obklopuje člověka největším možným pohlavním drážděním, které je současně spojeno s největším pohlavním potlačováním.

Jen malé lásky lze posuzovat, velké jsou zcela nepochopitelné.

Všude ve volné přírodě je láska – akt plození – spojena zároveň s rizikem boje i zániku toho, který poskytl své semeno k dalšímu životu. Jen v lidské společnosti je láska spojena s představou štěstí a pohodlí a dokonce s rozumářskými úvahami.

Sexuální rozkoš dosahuje u primitiva dvojnásobné intenzity, u intelektuála poloviční.

Srdce je v každém člověku staré statisíce let, zatím co rozum sotva tisíc.

Paul Éluard, francouzský básník (1895-1952)
V okamžiku lásky trvá vše navždy a nic víc neexistuje.

„Když někdo jiným chutná nejlépe, tedy nechť přestane být pokrmem. Toho jsou si vědomi ti, kdož chtějí být dlouho milováni,“ praví Nietzsche.

Moje, tak lehká láska, dostává váhu muk.

Lidé se milují, i když si nevěří.

Ralph Waldo Emerson, americký filosof (1803-1882)
Dvěma lidem nelze věřit, když hovoří o lásce: zamilované dívce, protože lásku přeceňuje a starému mládenci, protože lásku podceňuje.

Milujeme nebo nenávidíme silné jedince. Zbytek v nás vzbuzuje jen soucit nebo pohrdání.

Namluvit si lásku k tomu, koho nemilujeme, znamená dobrovolně se dát uvěznit, abychom mohli snít o útěku.

Odstraňte sebelásku a vykleštíte dobrodince!

Empedokles z Agrigenta, řecký filosof (490-430 př.Kr.)
I když už má člověk život za sebou, stojí přesto za to, aby žil dál.

Soulož je utrácení lásky den za dnem.

Nemilují ti, kdo svou lásku neprojevují bez ohledu na své okolí.

Guy Endore, americký spisovatel (1915-)
Kněžna Mathilde, veselá a vtipná žena, měla pověst poskvrněnou tím, že jinak provdaná za bohatého ruského platinového krále Demidova, žila s hrabětem de Nieuwerkerke, průměrným sochařem. Večer co večer mohli zasvěcenci pozorovat komedii, kterou ti dva hráli před hosty i služebnictvem. Hrabě se v jejích pokojích oblékl, nasadil si cylindr a vzal hůlku, potom odešel zadním schodištěm na ulici a vešel předním vchodem jako každý jiný návštěvník. A lokaj, který byl dlouhé roky svědkem tohoto klamu, ohlásil jméno hraběte bez úsměvu a kněžna přivítala muže, se kterým každou noc spala, jako by ho neviděla již dlouhé měsíce. Po večeři se hrabě uklonil, políbil kněžně ruku a oba zdvořile vyslovili naději, že se pokud možno brzo opět uvidí. Hrabě si potom vzal od sluhy labát, cylind a hůlku a odešel, nikoliv ke své ženě, ale jen naoko přes zahradu k zadnímu vchodu, a potom schody pro služebnictvo do jejích pokojů.

Dumas říkával před přáteli: „Jsem už takový, že domov pro mne není domovem, není-li v něm žena.“

Jednou prý Dumas odpověděl na žádost, aby uznal jakési dítě za své: „K dítěti bych se přiznal kdykoliv. Ale matka – na tu si jaksi nevzpomínám.“

Johann Jakob Engel, německý spisovatel (1741-1802)
Když žena předstírá, že je jí muž lhostejný, právě probíhá v jejím srdci proces zamilování.

Čaroděj je v lásce žena, muž je příležitostný kouzelník.

Před zkušenými muži dávají ženy přednost ostýchavým. To jsou posléze zárukou vášnivějších projevů lásky.

Friedrich Engels, německý filosof (1820-1895)
Pohlavní touha je žízeň života. Chce být ukojena. Ale představte si, že to znamená, aby si normální člověk lehl do bláta a ukojil svou žízeň z louže. Nebo aby se napil ze sklenice, jejíž okraje jsou umaštěny jinými.

Oddávat se jeden druhému za peníze byl nejprve náboženský akt, který měl své místo v chrámu bohyně lásky a peníze plynuly původně do chrámového pokladu.

Epiktetos, řecký filosof (50-138)
Čím je potěcha méně častá, tím je příjemnější.

Buď zdrženlivý na cestě rozkoše a náruživý na cestě ctnosti.

Člověk musí milovat druhého nikoliv tak, že ho potřebuje pro sebe, ale že mu vše odpouští.

Lidé se mají množit, kdy jsou ještě hloupí, nikoliv až zmoudří.

Láska mocných je bezcitná.

Žádná láska není více než milostný druh zklamání.

Epikuros ze Samu, řecký filosof (341-270 př.Kr.)
Člověk člověku je nejnavštěvovanějším divadlem.

Desiderius Erasmus van Rotterdam, holandský filosof (1466-1536)
Podstatou rozkoše je bláznovství. Že je to pravda, nepopře nikdo, kdo si jen dobře uvědomil, jaká bláznivá slova říká muž ženě, když si ji namlouvá a jaké s ní vyvádí pošetilosti, když zatouží po milostné rozkoši.

To, co milujeme má přednost před vším, co považujeme za pravdu.

Člověk trpí vším, co miluje.

Když myslitel Platón přistilh při činu viníka, zvolal: „S chutí bych tě na místě potrestal, kdybych nebyl rozhněván.“

Ilja Grigorjevič Erenbug, ruský spisovatel (1891-1967)
Toho, kdo se nám protiví, je třeba milovat dvojnásob, abychom obstáli před vlastním svědomím.

Paul Ernst, německý spisovatel (1866-1933)
Nejslabší okamžiky těla jsou často nejkrásnější chvíle srdce.

Rány lásky z mnohého vyléčí, když udeří.

Z velké lásky nám vyrpchaly všechny ideály – zůstala jen soulož, a to je velká nuda.

Marie Ebner von Eschenbach, německá spisovatelka (1830-1916)
Rodidla ženy jsou hřbitovem mužů, jež v životě milovala.

Je snadnější žít v někom než s někým.

Wolfram von Eschenbach, německý básník (1170-1220)
Když se muž rozhodl číci ženě pravdu, pokládá to ona za důkaz toho, že už ji nemá rád.

Jen ten, kdo nevěří ženám žárlí nejen na muže, ale i na jeho milenku.

José de Esponceda, španělský básník (1808-1842)
Velká láska jsou jen ostrůvky štěstí a moře neklidu.

Vždy je moudré jednat v lásce tak, aby citu pohlehl ten druhý.
Jedenácté Boží přikázání zní, že se člověk musí rozloučit s těmi, které nejvíce miluje.

Co je to pravá láska? – Právě s tím jediným člověkem, kterého miluješ, je ti souzeno se rozejít!

Euripidés, řecký dramatik (480-405 př.Kr.)
Miluji spíše hnus než nepřirozený lesk.

Ke zdraví člověka patří střídat lásku s nenávistí.

Oh, jak krásná jsou ústa žen a co kalu jimi proteče.

Evangelium
Pes se vrací k vlastnímu vývratku.

Ernst Ewald, německý malíř (1836-1904)
Člověk miluje na dálku. Zblízka nenávidí.

Srdce v nás puká první a přece jak dlouho ještě udržuje v chodu naše tělo, v němž už puklo vše.

Alexandr Alexandrovi Fadějev, ruský spisovatel (1901-1956)
Pro lásku jsou stejně nezbytné tvrdé zkoušky života jako živé vzpomínky, jak láska začala.

Chyby, jichž se dopouštíme z lásky, mají jen krok k moudrosti.

Omar ibn Al Farách, arabský básník (1181-1235)
Někteří lidé se například chlubí, že čelili bouřím na oceánu lásky. Všiml jsem si však, že jejich trepky nebyly zmáčené.

Od tebe snáším i bolest, jen jsi-li. Neboť tvá ústa hladoví, když je na má potmě položíš.

Nikdy se v člověku tolik nemýlíš, jako když ho máš rád.

William Faulkner, americký romanopisec (1897-1962)
Láska je břemenem, které jsme ochotni nést, abychom se jeden druhému nestali břemenem.

Jsem z těch lidí, co se rychle rozpálí a místo, aby dále hřáli, pozvolna chladnou.

Šťasten, pro koho je láska přátelstvím.

Francois de Salignac de la Mothe-Fénelon, francouzský filosof (1651-1715)
Jen dobrá srde shledávají, jak je dobré být dobrým.

To, co milujeme, je naše největší slabost.

Příčinou nenávisti není láska sama, ale její nevlastní příbuzná: žárlivost.

Nikoho nemilovat znamená nežít. Milovat málo znamená nežít a k tomu se ještě trápit.

Člověk se nemá nikdy zpít při milování chtíčem do té míry, aby nebyl schopen lásky.

Lawrence Ferlinghetti, americký básník (1919-)
Pravým údělem života není láska, ale boj a to boj i o lásku.

Lidé se musí mít rádi, i když se nemilují.

To, co se nám na nikom nelíbí, na tom, koho milujeme, dokonce obdivujeme.

Oči jsou k tomu, aby bylo co zavřít při líbání.

Afanasij Afanasjevič Fet, ruský básník (1820-1893)
Neboj se mi se sny svěřit./ Jestli váháš, tedy věz:/ nebudu-li slovům věřit, / tónem duši napověz!

Nestraň se! Nepotřebuji/ čehokoli se doprošovat z nouze/ chci jenom ulevit své touze/ a nekomu říct: miluji!

Proti světu a všemu, co v něm žije, / je vlastně chudá básníkova fantazie. / Vždyť ani jediný z tvých pohledů/ básní vyjádřit nesvedu.

Je to velká dětinskost čini si nárok na něco z titulu lásky.

Ludwig Andreas Feuerbach, německý filosof (1804-1872)
Bez egoismu nemáš hlavu a bez altruismu nemáš srdce.

Lion Feuchtwanger, německý spisovatel (1884-1958)
Lidskosti nemůže lidstvo nabýt bez krveprolití.

V každé lásce se nachází více žárlivosti než nevěry.

Jsou tři druhy žen: ty, které se nám líbí, ty, které milujeme a ty, které nás svádějí. Přitom ty poslední určuje náš osud.

Henry Fielding, anglický dramatik (1707-1754)
Zůstat věrný je skromnost lásky uprostřed jejího bohatství.

Kdybychom nemilovali jedno, ani bychom neměli příležitost nenávidět druhé.

Láska je božská jen v představách. Ve skutečnosti je to ďábelský vynález sebetrýzně.

Filodémos, řecký básník (1.stol. pře. Kr.)
„Je krásná, chytrá a milá – toť ideální pro lásku!“ řekl kdosi. „Nikoliv – toť příliš málo!“ řekl jiný.

Velká láska k ženám v mládí vyvolává ve stáří ne snad nenávist, jen nepřátelství k nim.

Otokar Fischer, český historik (1883-1938)
Buď klidný! Miluješ-li, co na tom, zda jsi milován? Buď chrabrý! Jen miluješ-li, co na tom, že krvácíš? Jsi vítěz, neboť miluješ-li, tvá láska přečká smrt!

Pověz mi, srdce mé, / co řekneš asi, / až my dva budeme / se loučit na všechny časy? / A z prsou zaznělo: / já řeknu zcela málo - / čím hloub jsem trpělo, / tím vroucněji děkovalo.

Jak málo lásky je to, být jen svými milován!

Jen poraněné srdce vítězí!

Láska vylučuje jakoukoli zkušenost, protože každá nová láska je fakticky popřením starých zkušeností.

Michel Flammand, francouzský publicista (1912-)
Velké city znemožňují vládu nad sebou, ničí moc vládnout jiným a zeslabují sílu k činu. To vše je pronásledováno bolestí, nejistotou a nepochopením. Proto v životním boji podlehne vždy ten, kdo nejvíce miluje. V tom je tragika citu.

Podstatou ducha zůstává sexus. Je-li ho mnoho neukojeného, duch roste, je-li ho příliš mnoho, duch je menší.

Jak by bylo na světě krásně, kdyby lidé byli v lásce stejně důslední jako jsou v nenávisti.

Sex je pro citlivou duši velkým utrpením.

Gustave Flaubert, francouzský spisovatel (1821-1880)
Každý z nás má v srdci královskou komnatu; když ji zazdí, není ještě zničena.

Nekonečné je nebe svými hvězdami, moře svými vlnami a srdce svými slzami.

Heinrich Leberecht Fleischer, německý spisovatel (1801-1888)
Pro dva, kteří se nenávidí, je svět příliš úzký.

Není opravdových lásek, vyjma nešťastných.

Vždy, když se rozhodneš milovat, čiň tak s vědomím, že tvá láska nebude podle tvých představ opětována!

Moudrý člověk nikdy neříká: „Nehřešte!“, ale říkává: „Hřešte méně!“

Jean-Pierre laris de Florian, francouzský spisovatel (1755-1794)
Lásku lze jen těžko utajit a jestliže jsme ji jednou naznačili, pak už je to úplně nemožné.

Mnohdy jsou pohledná těma nositeli nepohledných obličejů.

Ani nejkrásnější vezdejší příbytek se nevyrovná tomu žít natrvalo v prostém lidském srdci.

Miroslav Florian, český básník (1931-)
Když láska umírá, ty myslíš, že se vzdává? / Budem u ní bdít a budem za ni dýchat, i když už nepoznává.

Být zahradníkem lásky, bože, / veselý, prostý, nevinný, / chodil bych večer na tvé lože / s rukama ještě od hlíny.

Jaká poušť a vrak, / když křídla lásky mávnou naopak!

Pokaždé znovu objal ji, když odcházela, / a to je psáno pro dvě čela.

Podívala ses – a zahřmělo.

John Thomas Flynn, americký spisovatel (1903-1982)
Lásky druhých jsou nám na hony vzdáleny.

George Foerster, německý literát (1890-1960)
Velká láska, to je pro naše smysly něco zcela nepochopitelného, co již hraničí s mystériem.

I zlí lidé něco milují, ale jen dobří někoho.

Ze žárlivosti si vždy přejeme, aby ten, kdo se nám líbí, nebyl vůbec krásný.

V lásce nelze ničeho pokazit, vyjma toho, že milujeme příliš.

Zkušenost v lásce je jen fikce, protože velká láska vylučuje jakoukoli zkušenost.

Láska je jen ten nejjemnější druh bezohlednosti.

Ivan Fontana, český aforista (1946-)
Zatímco se jiní topili v slzách, on po nich vyplul nahoru.

Bernard le Bovier de Fontenelle, francouzský spisovatel (1657-1757)
Jak snadné je zamilovat se a jak nesnadné milovat!

Malá láska je jako plevel, ujme se všude. Velká láska by v takových podmínkách uhynula.

Henry Ford, americký průmyslník (1863-1947)
Není třeba, aby se lidé vzájemně milovali, mají-li spolupracovat.

Láska je přivyknutí k nedostatkům jiného pohlaví, umožněné touhou po vzájemném splynutí.

Pro malé lidi znamená láska potěšení, pro velké boj.

Největší láska k lidem je nemít vůči nikomu předsudky či výhrady.

Kdo žije z obdivu k ženám místo lásky k ženě, dožije se menšího zklamání.

Nenávist je vedlejší produkt lásky.

Láska je nevyváženost citů: je příliš nestálá na to, aby se stala harmonií.

Být spokojen s druhým je více než do něho být zamilován.

Jacques-Anatole France, francouzský romanopisec (1844-1924)
Jen tehdy milujeme opravdu, milujeme-li bez rozumových důvodů.

Křesťanství učinilo milostný kult těla přitažlivější tím, že z něj učinilo hřích.

To je vlastností lásky, že chce mnoho zamlčet a všechno povědět.

Jak by se lidé mohli milovat, kdyby byli šťastní? Láska vzkvétá jen v bolesti. Co jsou vyznání milenců, ne-li úzkostné volání o pomoc?

Žárlivý člověk žádá od svého druha nemožné, žádá celé jeho tělo. Chce je víc a lépe, než dovolila příroda a chce je všechno.

Básníci nám pomáhají milovat. Slouží jen tomu účelu.

Buďte veselé z utrpení, jehož se vám dostává, a smutek ponechte šťastným tohoto světa!

S. Francesco d´Assisi, italský theolog (1182-1226)
Neboť kdo přestal milovat, nemá jiš sil nést dál břímě.

Co již rozum nemůže domyslet, srdce snadno pochopí.

Pro lásku je třeba nejen vše obětovat, ale i sebe.

I k největším hříšníkům musíme přistupovat s láskou, nikoliv s oporem, chceme-li, aby svých hříchů litovali.

Srdce jediného člověka je tak velké, že je s to obsáhnout bolest všech lidí.

San Francisco de Xaviero, španělský theolog (1506-1552)
Člověk samotný je smrtelný. Ve dvou je nesmrtelný.

Vskytují se i takové propasti mezi milenci, že je ani láska boží nedokáže překlenout.

Pravá láska spočívá v tom, že člověk více miluje než je milován.

Já se dívám na ženskou krásu jako na pozlátko, jehož leskem se má zastřít zpráchnivělá duše.

Je již v povaze ženy, že se snaží více zdát než být.

St. Francois de Sales, francouzský theolog (1567-1622)
Pro milující srdce je každá oběť přijatelná.

Milovat nemusíš, ale nenávidět nesmíš!

Miluji ty, kdož chápou více než myslí.

Blaženost se na tomto světě vyskytuje jen ve stavu zamilovanosti, a to ještě jen dočasně.

Láska zbavuje duši všech chorob.

Tomu, koho milujeme, musíme říkat pravdu, nechť ho to zraňuje sebevíce.

Francouzská přísloví
V opravdové lásce je to duše, jež objímá tělo.

Žárlivost je pocta, podezření urážka.

Dáti život je mnohdy větší zločin nežli ho zničiti.

Nikde nemají maličkosti takový význam jako v lásce. Celé to umělé dílo může být zničeno téměř ničím.

Ve studené komůrce při džbánu vody láska nezahoří.

Posuzuj strom podle ovoce, nikoliv podle květu!

Leonhard Frank, německý spisovatel (1882-1961)
Nic na světě není tak kruté jako láska, v níž nejúžasnější oddanost až po naprosté sebeobětování stojí těsně vedle nejvražednějšího sobectví.

Láska je hra těla, ale modlitba duše.

Mé neštěstí spočívalo v tom, že jsem se nakonec vždy zamiloval do ženy, která se mi ze všech nejméně líbila.

Lidé, kteří se k smrti milují, se sotva dovedou jeden druhému přizpůsobit natolik, aby spolu mohli i žít.

Po různých průtazích přece jen odpouštíme, pokud alespoň trochu milujeme.

Bolest je nedílná součást rozkoše a rozkoš nedílná součást bolesti; takový je život.

Benjamin Franclin, americký státník (1706-1790)
Samson měl mohutné tělo, ale slabou hlavu. Jinak by ji nemohl položit do klína smilnici.

Všechno, co se zrodí v srdci, může být trochu pošetilé.

Karl Emil Franzos, německý publicista
Pramenem velkýh útap na zemi zůstává tajemný pud sebezáchovy.

Člověk se naučí milovat jen s jednou ženou; s více ženami se jen naučí opovrhovat láskou.

Někdy se vracíme ke svým starým lákám, ale už bez ideálů.

Každá láska má své kazy, pro než ji snadno oželíme, pokud nejsme žárliví.

Věrnost je neřest, zachováme-li ji tomu, co se ukázalo být špatné.

Sigmund Freud, rakouský psycholog (1856-1939)
Z nedostatku pohlavního spojení jsou všichni lidé smutní.

Pro duchovně zaostalé lidi je soulož pedmětem rozkoše: pro tvořivé lidi je inspirací.

Gustav Freytag, německý spisovatel (1816-1895)
Manželství je lodí, jež se často plaví rozbouřeným mořem, na níž je více ceněho umění ženy kormidelnice než muže kapitána.

Já se obávám více obtloustlých žen než stárnoucích.

Žena je přístupna ostýchavým mužům, nikoliv však váhavým.

Nespočívá-li věrnost v manželství na lásce, pak je projevem něčeho nečestného.