Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


EMANUEL SWEDENBORG

4. 6. 2008

"Emanuel Swedenborg - velikán mezi námi, kráčí vzdálený. Tu a tam přivolává anděly jejich tajnými jmény, vidě to, co oči smrtelníka nemohou: tu neúprosnou geometrii, krystalický labyrint boží a ničemné bušení pekelných radostí. Věděl, že Sláva boží a peklo jsou ve tvé duši se všemi svými mýty, věděl spolu s Řeky, že dny času jsou zrcadla věčnosti. V latině suché sestavoval nesmlouvavé Poslední věci člověka."

Jorge Luis Borges

Jednoho jarního večera, téměř před dvěma stoletími,se sešla asi stovka lidí v kapli Great East Cheap v Londýně, aby vytvořila první kongregaci organizace, která je dnes známá jako Swedenborgiánská církev. Ve skupině se nacházel i básníka malíř William Blake. Byla to první viditelná manifestace Swedenborgova dědictví, které zanechalo nesmazatelnou stopu v evropském myšlení. Swedenborg je spolu s Johnem Stuartem Millem a Wolfgangem Goethem považován experty za člověka s nejvyšší inteligencí všech dob.
 Velký Švéd Emanuel Swedenborg (1688-1772) byl mnohými považován za šílence. Přesto však můžeme konstatovat, že v mnoha ohledech předběhl svou dobu. Jeho práce nebyla zapomenuta a dodnes má velký vliv na západní duchovní život. Vědec a učenec, který se stal v pozdním věku mystikem a médiem, je znám pro svá studia posmrtného života a vesmírných zákonů. Jeho dílo našlo svou odezvu v mnoha tajných společnostech té doby, v 19. století napomohlo ve vývoji spiritismu a i dnešní hnutí New Age z něj čeprá.

VĚDEC, KTERÝ KOMUNIKOVAL S DUCHY
Dvě třetiny života vedl Swedenberg nenápadný život. Narodil se jako druhý syn luteránského biskupa ve městě Skara. Od mládí projevoval talent pro vědu a matematiku. Od jedenáctého roku svého života navštěvoval deset let univerzitu v Uppsale. Zde studoval řečtinu, několik dalších evropských a oreintálních jazyků, latinu, geologii, metalurgii, astronomii, anatomii, matematiku, ekonomii. Později cestoval Nizozením, Německem a Anglií a angličtinu obdivoval po celý život.
 V roce 1716 ho švédský král Karel XII. jmenoval zvláštním členem Královské hornické koleje. Zde se začal projevovat jeho vynalézavý génius. Pracoval kupříkladu na použití vzduchových pušek a ponorných člunů. Dvakrát učinil nabídku k sňatku, v obou případech neúspěšně. Roli stálé ženy v jeho životě zastupovaly různé milenky. 
 V roce 1743 došlo v životě tedhy šesapadesátiletého Swedenborga ke zvratu. Tehdy měl sen, ve kterém cestoval takzvanou astrální plání. To je situace, kdy se lidský duch oddělí od těla a je schopen cestovat prostorem a časem. Od té doby začal mít sny a vize, ve kterých navštěvoval nebesa i pekelné hlubiny, komunikoval s Ježíšem i samotným Bohem a dušemi zemřelých, které nazýval andělé. Někteří z nich byly i tak významné osobnosti jako třeba Platón a Aristoteles.
 Začal chápat vesmír ve zcela jiné podobě, než si představuje křesťanská církev. Swedenborg věřil, že byl předurčen Bohem k tomu, aby přinesl lidem skutečnou pravdu o světě. Jeho víra byla tak silná, že rezignoval na svůj vládní úřad a odešel do důchodu s poloviční penzí,aby se mohl plně věnovat duchovním výzkumům.
 Začal přijímat "andělské diktáty", tedy to, co my dnes nazýváme automatickým psaním. Některé jjeho transy trvaly dokonce až několik dní. Zpočátku byly tyto stavy samovolné, později však používal dechová cvičení, aby mohl trans navozovat podle své vůle. Začal vést asketický život a přestal jíst maso. Jeho jídelníček se sestával převážně z chleba, mléka a kávy.
 Poslední léta svého života strávil v Anglii. Zemřel v Londýně ve věku čtyřiaosmdesáti let a byl zde také pohřben.

"Nejvýznamější krok v náboženské historii posledních dob byl učiněn géniem Swedenborgovým... Pravdy vycházející z jeho systému na veřejnost každým dnem blíže určují a vymezují názory a víru všech církví."
Ralph Waldo Emerson

V současnosti existuje pět velkých náboženských skupin organizovaných podle Swedenborgových zásad, čítajících dohromady okolo 60 000 členů. Dvě jsou v Severní Americe a po jedné v Anglii, Austrálii a Jižní Africe.

PLODNÝ, ALE NEUZNÁVANÝ AUTOR
První z knih, jež se zabývala novým posláním, byla nazvána Uctívání a láska k Bohu a vyšla roku 1745. O čyři roky později vydal první z osmi svazků Arcana Coelestia popisujících duchovní učení, které získal z astrálních zdrojů. Jeho dodnes nejčtenější knihou je Nebe a peklo zabývající se otázkami posmrtného života.  Bez patřičné pozornosti nezůstala ani kniha Různé země ve vesmíru. Zde popsal své vizionářské výlety na jiné obývané planety. Kupříkladu na měsíci podle něj žijí lidé, kteří díky podivné měsíční atmosféře mluví skrze svá břicha.
 Přirozeně jeho názory byly církví zavrženy jako bludné. Za svého života se nedočkal ani podpory veřejnosti a jeho knihy byly přijaty vlažně. Teprve po Swedenborgově smrti získaly překlady jeho děl v Anglii a Spojených státech patřičnou pozornost a položily základ spiritismu.
 Swedenborg měl nesporné a mimořádné psychické nadání. Nejznámější z jeho "vizí na dálku" se odehrála v roce 1759.Tehdy byl schopen vidět požár Stockholmu na vzdálenost několika set kilometrů. Tři dny poté poslíček ze Stockholmu potvrdil všechny jeho vize.
 Udělal také velký dojem na královku Louisu Ulriku, sestru Bedřicha Velkého, když jí doručil vzkaz od jejího mrtvého bratra Augusta Williama. V dalším z případů byl požádán vdovou, aby jí pomohl nalézt potvrzení o zaplacení drahého stříbrného servisu, jehož opětovného zaplacení se domáhal nepoctivý obchodník. Swedenborg jí dal přesné pokyny k otevření tajné schránky v sekretáči zesnulého, kde bylo potvrzení skutečně nalezeno.

SWEDENBORGOVO UČENÍ
Swedenborgovo učení můžeme zjednodušeně definovat jako určitý druh křesťanské kabaly nebo jako "vědu skrytých souvztažností." Swedenborg byl přesvědčen, že Bible obsahuje hlubší učení skryté za jejími řádky.
 Podle Swedenborga stvořil Bůh člověka, aby existoval současně ve hmotném světě přírodním a v nehmotném světě duchovním. Tento duchovní svět se nachází v našem nitru. Ztratili jsme schopnost rozpoznat a používatho, přesto nás ovlivňuje a my jsme s ním neustále v kontaktu. V našem nitru je zvláštní druh paměti, která přežívá smrt fyzického těla. tato paměť zaznamenává naše veškeré myšlenky, pocity a činy. Je to určitýá obdoba Steinerovy "Akašické kroniky." Záznamy této pměti určují, zda duše odchází po msrti do nebe či pekla.
 Swedenborgovo peklo je obdobně hrůzostrašné jako nám dobře známá křesťanská verze, ale nevládne v něm žádný Satan. V jeho nebi žijí duše zemřelých velmi podobným způsobem jako za svého života. Peklo i nebe má svou společenskou strukturu a vlastní vlády. Tato struktura je produktem mysli každého zemřelého. Podle Swedenborga si tak vytváříme vlastní nebe a peklo.
 Po smrti vchází duch zemřelého do astrální pláně, která je natolik podobná skutečnézemi, že mnohé duše nemohou své vlastní smrti uvěřit. Potkávají zde mrtvé příbuzné a přátele a procházejí zde procesem sebehodnocení, který nakonec rozhoduje o tom, zda se ocitnou v nebi, či v pekle. Duše pak pokračují v "normálním" životě. Nosí šaty, jedí, spí a dokonce se žení a vdávají. Někteří si berou své bývalé partnery, jiní si vybírají nové, vhodnější.
 Sobečtí a materialisticky založení lidí si přirozeně vybírají peklo, tedy hrůzný temný polosvět duší s tvářemi příšer. Mají plnou volnost činit to, co dělali za života. Vraždí, znásilňují, jsou sadističtí, lžou a manipulují ostatními. Jsou trestáni pouze tehdy, když překročí míru své špatnosti, kterou měli za života. Pak podstupují bití ostatními dušemi. Démoni, kteří v pekle vládnou, jsou jen další lidské duše a nikoli nadpřirozené bytosti. I nebeští andělé byli pro Swedenborga dřívějšími lidmi.
 Když si duše vybere nebe, pak v městských komunitách pracuje pro společné dobro. Pro zemřelé je možný i určitý hierarchický vzestup a růst. Avšak nikdy nemohou peklo či nebe opustit. Obojí je na věčnost. Swedenborg nevěřil v převtělování.
 
NÁSLEDOVNÍCI
 Swedenborgova vize inspirovala vznik nové víry a církví nesousích jeho jméno. První z nich byla Církev Nového Jeruzeléma založená v roce 1778 v Anglii a o čtrnáct let později ve Spojených státech amerických. Swedenborgova společnost byla založena roku 1810, aby vydávala nové překlady Swedenborgových knih, vytvářela knihovny a podporovala přednášky a setkání spřízněných duší. "Swedenborgiánství" se nicméně nestalo významnou církví.

"Kdokoli četl Junga i Swedenborga nemá pochybo tom, že to byl mystik (Swedenborg) a ne psycholog (Jung), kdo se dostal hlouběji do tohoto neznámého světa nacházejícího se uvnitř v nás."
Colin Wilson


Swedenborg byl prvním, kdo zkoumal sny za účelem systematického zmapování lidského nevědomí - systematicky je zaznamenával a interpretoval jako symboly, podobně jako o dvě století později Carl Gustav Jung. Dle svědectví Jungovy asistentky Aniely Jaffé však švýcarský psycholog na Swedenborgovo snové putování žárlil, neboť bylo barvitější než jeho vlastní.

 Spiritismus devatenáctého století přijal mnohé Swedenbergovy názoy, ale odmítl jeho vizi pekla a rozdělil nebe do sedmi sfér, kterými duše po smrti procházejí. Mnohé Swedenborgerovy názory se veřejně rozšířily a ovlivnily řadu intelektuálů. William Blake, Colerge, Emerson, Henry James, Immanuel Kant - to jsou jen někteří z těch minulých. Za naše století jmenujme C. G. Junga, Czeslawa Milosze a Jorge Borgese. V současném elektickém pohledu na svět nacházíme poměrně mnoho ze Swedeborgerových myšlenek. Zvláště v konceptech námi tvořeného a námi vybíraného nebe či pekla.

ZDROJ:

Bohumil Wurm: Tajné dějiny Evropy 2 Od renesance po XIX. století, EMINENT 1999, s. 194- 201.